Hospodářský  přínos: Čeští podnikatelé jako hybatelé rozvoje Srbska

izvor Energy press

Když hovoříme o hospodářských vztazích mezi Srbskem a Českem, nemluvíme jen o obchodních statistikách a ekonomických ukazatelích, ale o dlouhé tradici spolupráce, která trvá více než jedno a půl století. Čeští průmyslníci, řemeslníci a podnikatelé byli mezi prvními cizinci, kteří investovali svůj kapitál, znalosti a zkušenosti do rozvoje Srbska, zejména v době, kdy se země nacházela na počátku industrializace. Jejich vliv byl patrný v oblasti pivovarnictví, strojírenství, textilního a chemického průmyslu, ale také ve vzdělávání, zdravotnictví a komunální infrastruktuře.

Počátky industrializace – Češi jako průkopníci hospodářského rozvoje

Již od první poloviny 19. století nepřicházeli čeští přistěhovalci do Srbska pouze za lepším životem, ale i s myšlenkou založit podnik, přinést nové technologie a zlepšit pracovní metody. Jejich vzdělání, pracovní disciplína a sklon k inovacím přispěly k modernizaci tehdy převážně agrárního Srbska.

Jedním z nejvýznamnějších příkladů té doby byl Josef (Jovan) Apel, průmyslník z Čech, který roku 1865 v Aleksinci založil první ruční pivovar v Srbsku. Jeho příchodem začala éra moderního pivovarnictví na jihu země. Později, roku 1884, otevřel v Niši první parní pivovar, který se stal symbolem hospodářského pokroku a synonymem kvality. Apel nebyl pouze podnikatel – byl také filantropem a mecenášem, podporoval školství, umění a veřejné instituce, čímž se stal vzorem mnoha budoucích podnikatelů.

Ve stejném období přispěli mnozí další Češi k rozvoji řemesel a průmyslu: zakládali mechanické dílny, mlýny, lékárny a továrny na mýdlo, někteří se zabývali výrobou lékařských nástrojů a laboratorního vybavení. Ve městech jako Bílý Kostel (Bela Crkva), Vršac, Pančevo a Niš zůstaly stopy jejich podnikavosti a odbornosti.

Čeští inženýři, architekti a stavitelé – základy moderního urbanismu

V období intenzivní modernizace Srbska na konci 19. a počátku 20. století byli čeští odborníci zapojeni do projektů výstavby železnic, mostů a veřejných budov. Architekt Jan Nevole, dvorní stavitel knížete Mihaila Obrenoviće, navrhl řadu reprezentativních budov v Bělehradě a zavedl tak evropské standardy do srbské architektury.

Kromě stavebnictví měli Češi významnou roli také při rozvoji komunální infrastruktury – podíleli se na výstavbě vodovodů, kanalizačních systémů a elektráren, což byl obrovský krok v modernizaci tehdejších měst.

Období mezi světovými válkami – spolupráce a průmyslový rozkvět

Během meziválečného období zažila hospodářská spolupráce mezi Srbskem (tehdy Královstvím SHS/Jugoslávie) a Československem skutečný rozkvět. V Bělehradě, Niši a Subotici vznikaly pobočky českých firem, zatímco domácí podnikatelé se od svých českých kolegů učili principům moderního podnikání.

Československý průmysl byl tehdy jedním z nejrozvinutějších v Evropě a jeho výrobky – od strojů po sklo a textil – byly přítomné i v Srbsku.

Mnozí srbští studenti technických fakult studovali v Praze a Brně, kde získávali znalosti ze strojírenství, elektrotechniky a chemického průmyslu, které později uplatňovali v domácích továrnách.

Současné období – nová kapitola ekonomické spolupráce

V posledních desetiletích hospodářské vztahy mezi Srbskem a Českem opět ožily. České společnosti jsou dnes přítomny v několika sektorech – od energetiky, stavebnictví a informačních technologií až po automobilový a potravinářský průmysl.

Česká republika patří mezi přední investory ze střední Evropy v Srbsku. Společnosti jako ČEZ, Škoda, Moravia Steel, TOS Varnsdorf, Linet Medical, Technoexport a další realizují úspěšné projekty, přispívají k zaměstnanosti a přenosu technologií.

Na druhé straně nacházejí srbské firmy své místo na českém trhu prostřednictvím exportu zemědělských produktů, vín, nábytku a stavebních materiálů.

Společné projekty a budoucnost spolupráce

V rámci bilaterální spolupráce realizují obě země řadu projektů v oblasti zelené energie, recyklace, zásobování vodou a chytrých technologií. České rozvojové programy podporují malé a střední podnikatele v Srbsku, zejména v oblastech ekologického zemědělství a udržitelného cestovního ruchu.

Kromě toho pořádá Asociace srbko-českého přátelství „Beseda Niš“ každoročně fóra, výstavy a podnikatelská setkání, na nichž se propagují investiční možnosti a spolupráce.

Hospodářství jako most mezi národy

Hospodářská spolupráce mezi Srbskem a Českem není jen o investicích – je to most, který spojuje národy prostřednictvím společných hodnot: práce, znalostí a solidarity. Od prvních pivovarů a řemeslných dílen až po moderní technologické parky a průmyslové zóny je český přínos neoddělitelnou součástí srbské ekonomické historie.

Jejich vliv se neměří pouze čísly, ale také kulturou podnikání, kterou po sobě zanechali – kulturou odpovědnosti, preciznosti a kvality.

Díky této tradici můžeme dnes říci, že Česko a Srbsko jsou partnery budoucnosti, spojenými nejen obchodem a ekonomikou, ale i společnými zkušenostmi, důvěrou a přátelstvím, které trvá již téměř dvě století.