![Češki mediji o Nišu: Město Niš rodiště císaře Konstantina I. Češki mediji o Nišu: Město Niš rodiště císaře Konstantina I.](https://energy.org.rs/wp-content/uploads/2023/12/niska-tvrdjava-nis-srbija002-830x553-1.jpg)
Češki mediji o Nišu: Město Niš rodiště císaře Konstantina I.
24 децембра, 2023autor: J. Boček
Další zastávkou na misijní cestě pražské diecéze CČSH bylo historické město Niš, které je třetím největším městem v Srbsku. Leží v jihosrbské oblasti a bylo založeno Kelty již ve 3. století před našim letopočtem, jeho jméno mu dali Římané v 1. století našeho letopočtu.
Od roku 33 městem procházela Via militaris (vojenská cesta), která spojovala Cařihrad s Bělehradem. Později bylo město střídavě v držení Srbů, Turků a opět Srbů. Těsně před 1. světovou válkou se do Niše přestěhovala vláda a parlament z Bělehradu. Obě tyto instituce tady vykonávaly svou činnost až do dubna 1915, kdy část Srbska i Niš obsadila Bulharská armáda. Ta území okupovala až do roku 1918. V roce 1941 bylo město obsazeno německou armádou, a proto často bombardováno spojeneckým letectvem. Během bombardování Jugoslávie, letouny NATO na jaře 1999, zažila Niš 40 náletů, při kterých zemřelo 56 osob a 200 bylo zraněno.
![](https://energy.org.rs/wp-content/uploads/2023/12/thumbnail-10.jpeg)
Delegace PD, kterou vedl bratr biskup doc. ThDr. David Tonzar, Th.D., byla do tohoto města pozvána Aleksandrou Barton, předsedkyní krajanského spolku „Beseda Niš“. Přestože jsme přijeli do Niše v neděli v poledne, přivítala nás jako milou návštěvu na radnici náměstkyně primátora a paní Aleksandra, předsedkyně krajanského spolku. Bylo pro nás výhodou, že vzájemná komunikace mohla probíhat jak v srbštině, tak i v angličtině. Ze srbského jazyka do češtiny nám překládal bratr Bc. Ivo Koranda
![](https://energy.org.rs/wp-content/uploads/2023/12/IMG_5133.jpg)
Po návštěvě radnice byla naše delegace pozvána na audienci k Jeho eminenci nišského biskupa srbské církve G. G. Arsenie. Uvítání a celý průběh návštěvy se konal v biskupské rezidenci a probíhal ve velmi srdečném duchu. Dobře jsme si rozuměli, protože nám tlumočila paní Karolina, původem z České republiky, která se do Niše přivdala. V současné době srbská pravoslavná církev má v Evropě asi 8, 6 milionů věřících. Z toho jen v Srbsku je 6,3 milionů věřících ve 14 eparchiích (diecézích). V Evropě, USA a v Kanadě je celkem 46 eparchií a každá má svého biskupa. Eparchie v Niši je velmi vlivná a pro Srby historicky významná. Nišský biskup Arsenie má jurisdikci nad 12 děkanáty, 179 farnostmi a 16 kláštery. Nejvýznamnější z těchto klášterů jsou Aidanovac (mužský), Junice (ženský), Divlyany (mužský), Lipovac (ženský) a Poganovo (mužský). Srbská pravoslavná církev má odluku od státu, a proto musí mít fungující hospodářskou činnost, která zajišťuje nejen mzdy pro duchovní, ale i finanční prostředky na opravy církevního majetku.
![](https://energy.org.rs/wp-content/uploads/2023/12/thumbnail-3-2.jpeg)
Mniši vyrábí a prodávají svíčky a různé upomínkové předměty jako jsou obrázky svatých a křížky, pronajímají půdu a další nemovitý majetek. Další finanční prostředky získávají od věřících. Každý kostel a modlitebna je vybavena prostorem, kde se zapalují svíčky ve dvou patrech. Ve vrchním patře se zapalují svíčky za živé a ve spodním patře za mrtvé. Protože srbští věřící tradičně uctívají své rodinné příslušníky a známé, je spotřeba svíček opravdu velká, a tak prodej svíček je velkým finančním zdrojem církve. Největším problémem nejen pro srbské pravoslavné věřící, ale i pro celé Srbsko je Kosovo. Srbská církev tam přišla o velký počet klášterů, které vznikly při počátku křesťanství v Srbsku.
![](https://energy.org.rs/wp-content/uploads/2023/12/thumbnail-1-3.jpeg)
Poslední vlna útoků na pravoslavné kláštery se odehrála v roce 2004, kdy Albánci během měsíce zničili 18 klášterů a 7 kostelů. Křesťanské kláštery, které v Kosově zůstaly, jsou střeženy ozbrojenými jednotkami OSN s podporou NATO. I přesto na ně Albánci snaží házet kameny a rozbíjet okna. Po audienci v rezidenci nás nišský biskup provedl krásně opraveným chrámem sv. Archanděla Michaela, který byl postaven v letech 1814-1819. Protože se kostel stavěl v období turecké nadvlády, musel být co nejvíce zakopán do země, aby výška křesťanské stavby nepřevyšovala limit nařízený Turky. Poslední částí návštěvy byla prohlídka sousedního katedrálního chrámu sv. Trojice. Byl postaven v letech 1856-1872 v kombinaci několika stylů s prvky renesance, baroka i srbsko-byzantské a islámské architektury. Patří architektonicky k nejpozoruhodnějším chrámům v Srbsku. Na první pohled zaujme monumentální ikonostas z roku 1885. Bohužel chrám v roce 2001 vyhořel a sloupy a klenba se zřítila. Poté proběhla rozsáhlá rekonstrukce kostela podle původní dokumentace a fotografií, která trvala 9 let.
![](https://energy.org.rs/wp-content/uploads/2023/12/thumbnail-2-2.jpeg)
Srbská církev byla založena sv. Sávou v roce 1219 a je druhou nejstarší slovanskou pravoslavnou církví hned po bulharské. Mnich Sáva opustil svou pustevnu na hoře Athos a v době vzniku Latinské říše, po dobytí Konstantinopole Franky během čtvrté křížové výpravy. Poté začal v Srbsku vzdělávat mnichy a stavět kostely a stal se představeným kláštera Studenica. Srbská církev byla nejdříve pod jurisdukcí biskupa v Orchidu. V roce 1219 se sv. Sáva stal arcibiskupem samostatné srbské církve. Současným patriarchou srbské církve je Porfirije Perič, který byl zvolen v roce 2021 a stal se nástupcem patriarchy Irineje Gariloviče (před zvolením patriarchou byl biskupem v Niši), který zemřel v roce 2010. Volba patriarchy probíhá tajně, dokud se duchovní hodnostáři nedohodnou na pouze třech kandidátech. Potom se jména biskupů (kandidátů)anonymně vloží do třech zalepených obálek a vylosuje se pouze jedna obálka, kde je jméno nového patriarchy. Před losováním je přivolán „Duch svatý“, který je odpovědný za volbu nového patriarchy.
![](https://energy.org.rs/wp-content/uploads/2023/12/niska-tvrdjava-nis-srbija002-830x553-1.jpg)
Pevnost Tvrdjava a císařský palác
Ještě v neděli večer delegace s Aleksandrou Barton navštívila pevnost Tvrdjava, která leží u řeky Nišavy a je současně velkou atrakcí pro turisty. Její rozloha je 22 ha a délka hradeb činí 2100 m. Její počátky sahají až do 2. století našeho letopočtu, kdy tady stával i císařský palác. Tam se s velkou pravděpodobností narodil mezi lety 272 až 284 i císař Flavius Valerius Constatinus, kterého známe pod jménem Konstantin I. Veliký. Zemřel v roce 337 a jeho nástupcem se stal jeho syn Konstantin II. Kupodivu na tehdejší dobu se dožil poměrně vysokého věku a to asi 65-ti let. V bitvě u Milvijského mostu přes řeku Tiberu se svým protivníkem Maxentiem, na severu Říma dne 28. října 312, zvítězil a stal se císařem. Konstantin měl k dispozici čtyřiceti tisícovou armádu, která byla početně menší než armáda Maxentia. Podle legendy měl Konstantin v předvečer bitvy vidění, ve kterém spatřil kříž a nápis „V tomto znamení zvítězíš“. Vítězství bylo připsáno Kristovi, a proto císař radikálně změnil náboženskou politiku říše ve prospěch pronásledovaného křesťanství. Pod dojmem Kristovi pomoci, Konstantin I. císař západořímské říše vydal v roce 313 se spoluvladařem císařem východořímské říše Liciniusem (263-325) Edikt Milánský, který ukončil pronásledování křesťanů. Podle tohoto Ediktu nejen křesťané, ale i všichni ostatní obyvatelé říše měli svobodnou volbu vyznání.
![](https://energy.org.rs/wp-content/uploads/2023/12/Niska-tvrdjava-informacije-i-zanimljivosti.jpg)
V dalších letech své vlády Konstantin křesťany nadále podporoval. V roce 325 císař svolal zasedání biskupů církví, první ekumenický koncil do města Nikaia. Toto město se nachází na území dnešního Turecka a má název Iznik. Křesťané mu za jeho významné zásluhy dali přízvisko „Veliký“. Dalším jeho významným počinem bylo přemístění centra říše z Říma do Konstantinopole. Dnes na místě paláce je zřízeno lapidárium, kde najdete různé sochy a náhrobky, které tady při archeologickém průzkumu nalezli. Později byla pevnost několikrát přestavována a dnešní podoba je z let 1719-1723. Kupodivu se tady zachovala i mešita s ubouraným minaretem a v hradbách Turecká a Bělehradská brána. Rozsáhle prostory pevnosti jsou využívané jako park, muzeum a lapidárium. V jihovýchodní části pevnosti je vybudován amfiteátr pro 3 tisíce osob, kde se pořádají hudební festivaly.
![](https://energy.org.rs/wp-content/uploads/2023/12/411808496_2821966527950983_890985484399224754_n.jpg)
Muzeum Medijan
V neděli jsme nestačili navštívit muzeum Medijana, čehož jsme velmi litovali. V pondělí ráno jsme se už chystali na cestu do Bělehradu, protože muzeum Medijana bylo zavřené. Ale naše milá hostitelka Aleksandra Barton nám připravila velké překvapení.
![](https://energy.org.rs/wp-content/uploads/2023/12/414217888_329978119917871_1543892433400758832_n.jpg)
Požádala ředitele muzea, aby nám zajistil mimořádnou prohlídku Medijany. Ten byl kupodivu ochotný, a i když měl volný den, osobně nás muzeem provedl. Medijana je jedno z nejdůležitějších archeologických nalezišť v celém Srbsku. Archeologické vykopávky a mozaiky jsou skvěle zrestaurovány.
![](https://energy.org.rs/wp-content/uploads/2023/12/411798240_895391662048499_5187837684065295879_n.jpg)
![](https://energy.org.rs/wp-content/uploads/2023/12/412126472_348540251231856_5740444107130090614_n.jpg)
V muzeu jsou vystaveny i busty Konstantina I. Velikého. Na tehdejší dobu byla rezidence opravdu luxusní. Střední část vily tvořil čtvercový dvůr s kolonádou. Kolem kolonády byl přijímací sál, dvě jídelny, sauna možná i lázně. Většina místností byla vyhřívána horkou vodou, která sem byla přivedena z nedalekých horkých pramenů v hliněných trubkách.
![](https://energy.org.rs/wp-content/uploads/2023/12/411900914_180891318448201_7794605183170574605_n.jpg)
Při archeologických vykopávkách tady před několika lety našli zbytky dvou chrámů s mozaikou a s monogramem Ježíše Krista ze 4. století. Jako svou rezidenci ji užívalo šest římských císařů, a to Konstantin II. (syn Konstantina I.), Constans, Vetranion, Julianus, Valentinianus a Valens.
Zpracoval: J. Boček