Niš a Česká republika – pevné vazby a nové šance: Soluňská fronta: Přestože v té době neměli vlastní stát, Češi bojovali, aby ten svůj vrátili Srbům
29 новембра, 2023zdroj: Energy press
Ve víru první světové války, do té doby největšího ozbrojeného konfliktu v dějinách, ve kterém bylo ve zbrani více než 70 milionů lidí, byly do něj vtaženy národy, které v té době neměly vlastní stát. Jedním z těchto národů byli i Češi, kteří za války bojovali v rámci českých či československých legií i v jiných armádách.
Československé legie, dobrovolnické jednotky složené převážně z Čechů a malého procenta Slováků (asi osm procent), byli váleční zajatci z rakousko-uherské armády, kteří bojovali především v Itálii, Francii a Rusku.
Češi sdíleli vojenský osud i se Srby, v srbských jednotkách bojovali v důležitých okamžicích na třech místech. Nejprve na začátku války v letech 1914 a 1915 v Srbsku, poté v roce 1916 bojovali jako součást srbských dobrovolnických formací v Dobrudži a nakonec byli přítomni na frontě v Soluni.
První československý legionář, jak je František Kristof dodnes známý, pracoval v bělehradské bance. Hned po vyhlášení války, 28. července 1914, se dobrovolně přihlásil do srbské armády. Z tohoto důvodu byl označen za prvního československého legionáře, i když se v Srbsku nikdy nepodařilo vytvořit samostatné československé legie.
Inspirován událostmi v době vyhlášení války napsal tento herec a zpěvák píseň „Na srbské straně“ a podílel se také na ústupu srbské armády přes Albánii a na soluňské frontě.
Vznik dobrovolnických oddílů
Později, když se v Rusku vytvořila Druhá srbská dobrovolnická divize a Srbský dobrovolnický sbor, protože přicházeli noví dobrovolníci, došlo k nucenému náboru příslušníků jiných národů z Rakouska-Uherska. Uvnitř sboru tak začaly národní nepokoje a mezi těmi, kdo protestovali, byli i Češi.
Asi 600 českých dobrovolníků opustilo Srbský dobrovolnický sbor a vstoupilo do československých legií v Rusku. Plukovník Hadžić osobně pozdravil odcházející Čechy a poděkoval jim za jejich bitvy v Dobrudji. V srbském dobrovolnickém sboru však zůstalo 268 českých dobrovolníků.
Koncem roku 1917 začal přesun dobrovolníků z Ruska na soluňskou frontu za účelem vstupu do srbské armády.
Thessaloniki fronta
Po stažení ze Srbska přišli srbští vojáci o většinu vojenské techniky a bylo to
závislí na podpoře svých spojenců. Vojáci reorganizované srbské armády na soluňské frontě byli oblečeni do světle modrých francouzských uniforem, s francouzskou výstrojí a zbraněmi. Podobně jako v Dobrudji zachovali svou tradiční šajkaču.
Srbská armáda, tvořená třemi armádami, se nacházela na levé straně spojeneckých sil.
První armáda pod velením generála Živojina Mišiće, druhá armáda pod velením
Generál Stepan Stepa Stepanović a třetí armáda pod velením generála Pavla Jurišiće Šturma.
V expedičních jednotkách byli Britové, Francouzi, Italové, Rusové, Řekové, Srbové a také čeští dobrovolníci. Na soluňské frontě se setkali čeští dobrovolníci ze srbských jednotek s českými dobrovolníky z francouzské legie.
Jet do Francie nebo zůstat v Srbsku
Na počátku roku 1918 vyjádřila naprostá většina českých dobrovolníků přání odjet do Francie a vstoupit do řad tamních čs. legií.
Byli mezi nimi Češi ze srbské armády a jedním z hlavních lidí, kteří měli na starosti nábor, byl František Kristof. Byli přepraveni v několika zájezdech francouzskými loděmi. Z příslušníků těchto jednotek se později vytvořila armáda nově vzniklého československého státu.
Asi 200 českých dobrovolníků se ale rozhodlo zůstat v srbské armádě a po válce část těch, kteří přežili, zůstala žít v Srbsku, tedy Království SHS.
Období roku 1917 a větší část roku 1918 na soluňské frontě probíhalo relativně poklidně a bez větších vojenských operací. Průlom soluňské fronty začal až na podzim posledního roku války. 15. září 1918 začalo osvobozování Srbska z jihu pod heslem „Vpřed do vlasti“
Boj pokračoval pouze proti silám Německa a Rakouska-Uherska. Konečně 1. listopadu 1918 vstoupila srbská armáda do Bělehradu a 3. listopadu 1918 byl nepřítel nucen opustit předválečné srbské území.
Tento projekt podpořil Sekretariát pro kulturu a informace města Niš prostřednictvím projektového spolufinancování mediálního obsahu v roce 2023. Názory vyjádřené v projektu nemusí nutně představovat názory zadavatele
0
20
20
20
