Niš a Česká republika – příklad dobré mezistátní spolupráce – Kdo jsou Češi a Slováci s Vukem Karadžićem na 10dinarové bankovce

Niš a Česká republika – příklad dobré mezistátní spolupráce – Kdo jsou Češi a Slováci s Vukem Karadžićem na 10dinarové bankovce

5 децембра, 2023 0 By aleksandra

zdroj Energy press

Každý ví, že náš nejvýznamnější lingvista, ale také filolog, antropolog, spisovatel, překladatel a akademik Vuk Stefanović Karadžić je na bankovce 10 srbských dinárů. Na rubu této bankovky je však kromě Karadžiće z pozdějších let také skupinová fotografie lidí, kterou není snadné rozlišit.

Na rubu bankovky s nejmenší částkou jsou účastníci prvního Všeslovinského kongresu, který se konal v Praze v roce 1848 a kterého se zúčastnil Vuk Karadžić.

Revoluční první všeslovanský sjezd představuje klíčový moment ve spojení a potvrzení slovanských národů. Na sjezdu, který se konal v Praze ve dnech 3. až 12. června 1848, se shromáždili četní zástupci z různých slovanských oblastí s cílem podpořit jednotu, jazykovou blízkost a kulturní spolupráci mezi slovanskými národy.
Všeslovanský sjezd v Praze v roce 1848

Na sjezdu byl přijat Manifest evropským národům, ve kterém se říká: „Slovani požadují svobodu jen pro sebe, stejně jako pro všechny ostatní.“ Požadujeme rovnost před zákonem pro všechny Slovany bez výjimky. Naším heslem je svoboda, rovnost, bratrství“. První slovinské fórum, které shromáždilo více než 300 zástupců, se konalo pod heslem „Myšlenka slovanské vzájemnosti žije v myslích a srdcích Slovanů“.

Důvodem shromáždění byla potřeba postavit se proti pangermanismu a maďarizaci Slovanů. Proto Manifest kromě podpory práv Poláků na vytvoření vlastního státu obsahoval i protest proti systematické germanizaci Slovanů, zejména v Prusku a Sasku, a také jejich maďarizaci v Uhrách. Byla vyslovena naděje, že útlak Slovanů v Osmanské říši brzy skončí.

Jednou z klíčových postav Všeslovanského sjezdu byl Vuk Karadžić, velký srbský filolog a jazykový reformátor. Vuk Karadžić, známý svým úsilím o standardizaci srbského jazyka a sbírání lidových písní, přispěl na kongresu k propagaci slovanské solidarity a kulturní jednoty.

Pečeť prvního všeslovanského sjezdu

První všeslovanský sjezd je shromážděním všech zástupců Slovanů v habsburské monarchii. Konal se v Praze v roce 1848 a organizoval ho František Palacki, který požadoval zrovnoprávnění Slovanů pod rakouskou nadvládou.

Na sjezdu bylo navrženo, aby společným jazykem slovanského písemnictví byla staroslověnština. Tato myšlenka však nebyla přijata. Všechny naděje Čechů a ostatních shromážděných slovanských představitelů pohřbil kníže Alfred Windischgretz bombardováním Prahy a nastolením vojenské diktatury.

„Hej, Slované“ je všeslovanská hymna napsaná a složená pro Všeslovanský sjezd v Praze v roce 1848 a byla to hymna pro Slovany a slovanské jazyky, takže všichni Slované měli svou verzi – chorál textu.

Orgány Jugoslávie uspořádaly 8. slovanský kongres v Bělehradě v roce 1946. U příležitosti kongresu byly vydány známky s vyobrazeními hlavních slovanských měst.

Na 10dinárové bankovce kromě Vuka Stefanoviće Karadžiće, organizátora prvního Všeslovanského sjezdu, Čech Františka Palackého, dále čeští aktivisté Karel Zap, Pavel Jozef Šafarik, Jan Dvoráček, Slovák Ljudovit Štur a Polák Jerži. Ljubomirski je vidět.

Podelite
error0
fb-share-icon20
Tweet 20
fb-share-icon20
Podeli