Niš a Česká republika – silné vazby a nové příležitosti “ Kromě toho, že jich je v Srbsku a Niši stále méně, Češi stále slaví české státní svátky „

zdroj Energy press

Češi v Srbsku jsou uznávanou národnostní menšinou, jejíž práva v oblasti kultury, vzdělávání, informací, jakož i úředního užívání jazyka a písma zastupuje Národní rada české národnostní menšiny se sídlem v Bela Crkva na jihu Banát.

Dnes se jich v Srbsku podle posledního sčítání lidu hlásí k české národnosti 1317. V letech po 2. světové válce žilo v Srbsku téměř 7000 Čechů. Nutno podotknout, že velké množství potomků českých osadníků se dnes hlásí k srbské národnosti. Přestože se hlásí k Srbům, nezapomínají na svůj původ, o čemž svědčí i velké množství spolků Čechů a českých potomků po celém Srbsku, ale i v Niši.

O uchování české kultury a její popularizaci mezi Nišany se stará spolek srbsko-českého přátelství „Beseda“ z Niše.

Dlouholetou lásku mezi Srbskem a bývalým Československem vštípil jeho potomkům Todor Kobliška, středoškolský učitel v Niši, narozený na české Moravě. Rodina Koblišků z Niše patří mezi nejznámější a nejuznávanější intelektuály Niše. Stačí říci, že jeho pedagogická a kulturní činnost byla korunována Řádem svatého Sávy, který byl v roce 1911 udělen Todoru Kobliškovi. Todor Kobliška byl zakladatelem a členem redakční rady, která v roce 1900 založila časopis „Gradina“ v Niši a vydávala jej dva roky.

Syn Todora Koblišky a Kovinky Katice Nikolić Dušan byl jedním z nejstarších vystudovaných stavebních inženýrů v jižní části Srbska.

Todor Kobliška foto Wikipedie

Nišané si asi nejlépe pamatují vnuka Todora Koblišky Slobodana, který byl profesorem a děkanem Stavební fakulty v Niši a také prezidentem představenstva Fotbalového klubu „Radnički“.

Proto jsou Dny české kultury v Niši, pořádané Spolkem srbsko-českého přátelství „Beseda“, jen logickým pokračováním staletého přátelství mezi slovanskými bratrskými zeměmi. V celém názvu této akce je jméno dalšího Čecha Jozefa Apela, který otevřel první pivovar v Niši v osadě, která po něm dnes nese jméno Apelovac.

V rámci Dne české kultury se také uděluje listina pojmenovaná po Paulu Polanském, spisovateli, novináři, překladateli, básníkovi a humanistovi českého původu. Poslední dvě desetiletí svého života strávil v Knez Selo. Napsal také knihu o bombardování Niše. Při jedné příležitosti řekl, že by nevyměnil Knez Selo za žádné město v Americe.

Zajímavostí je, že v jižním Banátu se nachází obec Češko Selo, která je z hlediska národnostního složení obyvatelstva skutečně česká. V bývalé budově základní školy v této obci je muzejní národopisná expozice o Češích spravovaná Českou národní radou.

Velvyslanectví ČR v Srbsku si každoročně 28. října připomíná výročí vzniku samostatného státu slavnostním přijetím za účasti četných hostů diplomatického sboru Srbska a také četných zástupců sdružení Čechů ze Srbska.

První Československá republika vznikla v okamžiku rozpadu rakousko-uherské monarchie, v říjnu 1918. Vychází z Pittsburské dohody z května 1918 a Deklarace o samostatnosti Československa, kterou ve Washingtonu vytvořili tzv. tři otcové československého národa: Tomáš Masaryk, Milan Rastislav Štefaník a Edvard Beneš a vyhlásili v Paříži. a Praha 18. a 28. října 1918.

Busta Milana Rastislava Štefanika foto: A.B

Deklaraci nezávislosti sepsal Český exilový komitét, který se s uznáním pravomocí Dohody stal Českou radou. Je pravdou, že Československo jako země již neexistuje, ale toto datum představuje počátek české moderní státnosti a demokratické tradice.

Busta Tomáše Masarika foto: A.B

Kromě tohoto svátku jsou pro český lid velmi významné ještě další dva svátky – 28. září je svátkem svatého Václava, českého krále a patrona, a 17. listopadu je Dnem boje za svobodu a demokracii, kdy v r. V roce 1989 byly násilně rozehnány pokojné studentské demonstrace, což byl začátek tzv. plyšové revoluce, která vedla k pádu komunistického režimu.

Tento projekt podpořil Sekretariát pro kulturu a informace města Niš prostřednictvím projektového spolufinancování mediálního obsahu v roce 2023. Názory vyjádřené v projektu nemusí nutně představovat názory orgánu, který prostředky přidělil.